Česko je čtvrté nejúspěšnější z nových zemí v čerpání dotací

Česká republika je podle Ministerstva pro místní rozvoj ČR na čtvrtém místě v úspěšnosti čerpání z fondů EU mezi dvanácti novými členskými státy Evropské unie, které přistoupily do společenství v letech 2004 až 2007. Vyplývá to ze statistiky, která byla nedávno představena na konferenci nových členských států v Bratislavě.

Nejúspěšněji mezi novými členskými státy čerpají z evropských dotací zatím Estonsko a Kypr, na třetím místě je pak Litva. Čtvrtá nejúspěšnější je pak právě Česká republika. Na opačném konci statistiky je Slovensko, které je prozatím nejméně úspěšné.

„Nad zvyšujícím se objemem vyčerpaných evropských peněz pro české příjemce vyjádřila v minulých dnech uznání i Evropská komise. Ministerstvo nyní připravuje koncepční a legislativní opatření, která by měla vést k zjednodušení a ještě větší efektivitě čerpání,“ uvedl ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.

Zájem Čechů o fondy EU postupně roste. V meziměsíčním srovnání došlo k nárůstu o téměř tisíc podaných žádostí. V říjnu tak bylo evidováno 29 063 žádostí o podporu ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a zatím bylo schváleno 13 444 projektových žádostí v celkové výši 226,7 miliardy korun. Největšího pokroku, vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007 – 2013, zatím dosahuje regionální operační program (ROP) Severozápad.

„Mimochodem meziměsíční nárůst o již zmiňovaných 10 procent tak znamená, že Češi již z fondů EU obdrželi 46,4 miliardy korun. Nejvíce proplacených prostředků vzhledem k vlastní finanční alokaci 2007 – 2013 je k 4. listopadu 2009 v ROP Severovýchod a operačním programu Doprava,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

„Objem vyčerpaných peněz z fondů EU se za poslední měsíce stále zvyšuje. Zatímco ještě v březnu bylo vyčerpáno pouze 5,6 miliardy korun, v říjnu tohoto roku již byla proplacena částka 46,4 miliardy. Od března tak objem vyčerpaných prostředků narostl o 40,8 miliardy korun,“ charakterizoval současnou situaci Ayrer.

Nárůst proplacených prostředků z fondů EU za jednotlivé měsíce tohoto roku v korunách:

Březen: 5,6 miliardy
Duben: 8,2 miliardy
Květen: 10,2 miliardy
Červen: 19,9 miliardy
Červenec: 23,6 miliardy
Srpen: 28,6 miliardy
Září: 42,2 miliardy
Říjen: 46,4 miliardy

Ne všechny předložené projekty jsou úspěšné. Řada z nich obsahuje mnohé formální i věcné nedostatky, proto jsou nakonec takové projekty vyřazeny. Ostatně Národní orgán pro koordinaci, kterým je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, eviduje počet neúspěšných žádostí o podporu ze evropských fondů, a podle něj na základě porušení formálních požadavků či nedostatečné kvality předloženého projektu bylo od počátku programového období vyřazeno 28,7 procenta žádostí z celkového počtu předložených.

Nejvíce vyřazených žádostí bylo v rámci ROP Severozápad – 59,6 procenta a také v obou pražských programech. V rámci OP Praha – Adaptabilita bylo vyřazeno 59,2 procenta žádostí a v rámci OP – Praha konkurenceschopnost bylo vyřazeno 56,8 procenta žádostí.

Česká republika patří podle MMR mezi státy s nejnižším počtem pracovníků podílejících se na čerpání z evropských fondů. Ze statistik Evropské komise totiž vyplývá, že na čerpání 26 miliard eur, které má Česká republika k dispozici na programového období 2007–2013, se v republice podílí jeden a půl tisíce lidí lidí.

To znamená, že jeden zaměstnanec (myslí se zaměstnanec působící v rámci implementace všech OP řízených na území ČR) obhospodařuje částku 17 milionů eur. Podobně jsou na tom i Maďaři, kteří mají k dispozici podobnou částku, kterou obhospodařuje stejný počet lidí, jako u nás. Ale například Slováci mají 1502 zaměstnanců na vyčerpání alokace ve výši 11 miliard eur. Jeden člověk se tak stará o přibližně 7,5 milionu eur.

Na konferenci nové členské státy porovnávaly na příklad také svou úspěšnost v předkládání a schvalování takzvaných velkých projektů, které směřují zejména do oblastí dopravy a životního prostředí. Česká republika zatím předložila ke schválení 12 velkých projektů, z nichž byly Evropskou komisí schváleny zatím tři, další by mohly být schváleny ještě do konce tohoto roku.

Jedná se zejména o projekty zaměřené na životní prostředí. V této oblasti se poměrně daří Rumunům, kteří si zatím podali 16 velkých projektů a již 11 z nich jim bylo schváleno. Všech jedenáct však zatím mířilo do oblasti životního prostředí.

Nejen letos, ale i v příštím roce musíme v obecních rozpočtech počítat s dopady současné hospodářské krize, a to díky snížení výběru daní od podniků a firem, které buď ukončují či velmi silně omezují svoji činnost kvůli nedostatku zakázek, popřípadě nejsou schopny odvádět daně a rovněž i sociální a zdravotní pojištění.

Už nyní deficit obcí a měst kvůli této hospodářské krizi a tím pádem i nevybraným daním a DPH dosahuje zhruba 15,7 miliardy korun. Je logické, že tato výše finančních prostředků obcím a městům na rozvoj jejich infrastruktury velmi citelně chybí.

„Lze tedy předpokládat, že v roce 2010 nastane další propad příjmů obecních rozpočtů. Otázka zní, jak z této situace ven a jak pomoci obecním rozpočtům? Jedním z řešení je využití strukturálních fondů EU. Mimochodem jestliže obce a města získají do svých obecních rozpočtů 55 procent příjmů z daní, tak dalších 30 procent může být z dotací z EU. A to není malá částka,“ řekl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Martin Ayrer. Podle něj se změnily podmínky pro financování obcí z fondů EU.

„Jestliže do nedávné doby musela obec daný projekt, který byl financován z EU, vypracovat a také uskutečnit v praxi, teprve potom obdržela příslušné platby v rámci tohoto projektu. V současné době byly v některých operačních programech nastaveny podmínky tak, že platby jsou průběžné. A to obcím může velmi pomoci v rámci čerpání peněz z jejich obecních rozpočtů. Klíčovým sdělením tohoto faktu je tedy skutečnost, že i když deficit z daní může pokračovat, tak dotační peníze z EU jsou jisté,“ zdůraznil Ayrer.

**Ministerstvo pro místní rozvoj*** přijalo opatření, díky kterému obce jako takové, respektive příjemci, to je právnické i fyzické osoby v obci, žádající o peníze z fondů EU, mají možnost realizaci svého projektu rozdělit do více etap. „To znamená, že obci jsou po ukončení každé etapy projektu uhrazeny prostředky, které obec vydala na její realizaci. Obec tedy nemusí čekat až do úplného ukončení projektu (všech jeho etap), aby získala dotaci z EU a dalších zdrojů, ale tyto dotace může čerpat průběžně právě na každou etapu zvlášť,“ uvedl Ayrer.

Další možností je způsob proplácení faktur dodavatelům, který v současné době zahájily některé řídící orgány, zejména Regionální operační programy. Jedná se o způsob financování, kdy příjemce nemusí výdaje uhradit prvotně ze svých zdrojů. Příjemce předloží řídícímu orgánu neuhrazené faktury ke kontrole a následnému proplacení, přičemž povinný podíl spolufinancování ze strany příjemce zůstává zachován.