Ostrava v Praze

Slavná minulost a budoucnost jednoho města napříč stoletím.

„Ostrava je městem pozoruhodným a velmi specifickým. Průmyslová aglomerace, jakési město továrna se rozvíjelo z provinčního centra na počátku nikterak nevýznamné kolonizační vlny explozivními skoky v důsledku průmyslové revoluce nevyvážené územní expanze. Jeho vývoj je vmnohém odlišný od organického růstu většiny administrativně-správních center a historických měst v zemi a přirozeně se to odrazilo i na architektonické podobě Ostravy, která nepostrádá půvab skrytý pod neuchopitelným a těkavým obrazem nejrůznějších protikladů." Jiří T. Kotalík

Ostrava patřila již od dob první republiky k významným kulturním centrům, čemuž jistě také přispělo otevření Domu umění (1926). Stavěla zde celá řada významných architektů (např. Mendelsohn, Gočár, Fuchs, Kotas, Šlapetové), konaly se zde významné koncerty, vznikaly zde vynikající soukromé umělecké sbírky (Federer, Jerie), žil zde velmi kultivovaný kavárenský život. V uměleckých kruzích se mnohdy hovořilo o Ostravě jako první po Praze. Bohužel 2. světová válka tuto kontinuitu zásadně přerušila. Přesto během šedesátých, ale zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech, proběhlo několik zcela zásadních procesů, které představovaly neobyčejné vzepětí a vytvořily možnosti navázání na předválečné dění.

Připravovaný projekt má tři linie, které mají jádro v Ostravě, ale vždy jsou interpretované na pozadí větší fresky. Tyto části se navzájem prolínají a doplňují, aby naznačily plastický obraz ducha doby. Časově postihují více než jedno století s počátky, které jsou spojeny s přeměnou města ve velkoměsto s rozvojem průmyslu, který přirozeně generoval urbanistický a architektonický rozvoj, kulturní a společenský rozmach.

1. Ostrava sběratelská

Fenomén sběratelství stál u zrodu budoucí Galerie výtvarného umění v Ostravě, kolem níž působila řada významných osobností a současně sběratelů (Jurečka, Šebela, Jerie, Federer). Tato úvodní část je reprezentována pohledem do původní „Jurečkovy obrazárny", zakladatelského daru, který stál u zrodu sbírkotvorné instituce a v němž se objevují díla zpravidla 19. století případně počátku 20. století (Brožík, Hudeček, Mánes, Marold, Mařák, Navrátil, Preisler, Purkyně, Schikaneder, Slavíček). Sběratelské osobnosti první republiky budou reprezentovány díly české moderně s mezinárodním přesahem, a to např. dílem O. Kokoschky, který město v roce 1937 navštívil. Narušená sběratelská kontinuita byla pomyslně obnovována v sedmdesátých a osmdesátých letech aktivitami milovníků současného umění, kteří vytvořili kvalitní kolekce umění, jež se v podobné hodnotě nevyskytují ani ve veřejných sbírkách (Načeradský, Šimotová, Kmentová, Janoušková, Kolíbal, Vožniak, Jankovič, Kapec, Veselý, Boštík, Kotík). Toto období bude dokumentováno širším kontextem uskutečněných zakázaných výstav, které měly zcela zásadní význam. Přestože prostředí bylo dogmaticky svázané, podařilo se zde realizovat akce umělců, kteří mnohdy neměli jinou možnost prezentace. Ostrava se díky své poloze stala přirozeným svorníkem mezi českým a slovenským prostředím. Sběratelská vášeň vrcholí současností a stává se mnohdy i mecenášstvím v aktivitách generálního ředitele Vítkovice a.s. Ing. Jana Světlíka, který je nejvýraznější osobností navazující na to nejlepší z prvorepublikové tradice a sklenuje oblouk celé historie (Slavíček, Prucha, Kupka, Filla, Diaz).

2. Ostrava architektonická

Ostrava disponuje množstvím architektonicky kvalitních staveb vzniklých za první republiky, vedle kterých stojí také mimořádná technická a průmyslová architektura. Tato významná etapa bude představena na pozadí širší oblasti Horního Slezska, které vytvářelo neobyčejně zajímavé teritorium s mísícími se vlivy německé, polské a české provenience (Deininger, Mendelsohn, Gočár, Fuchs). V současné době se začínají realizovat velmi zajímavé architektonické projekty, které změní zásadním způsobem ráz města. Jedná se zejména o projekt Dolní oblasti Vítkovic, která bude proměněna v nové centrum spojující průmyslovou historii s neprogresivnější budoucností.

Naším záměrem je ukázat architekturu jako zdroj inspirace a krásy, i když občas je tato krása zanesena časem a nezájmem.

3. Ostrava šumná

Stejně tak jako je dnes „populární" návštěva Stodolní ulice, tak byl kdysi v Ostravě vyhlášený kavárenský život. Cílem je vytvořit atmosféru šumné pohody, která provázela období první republiky, místa kontrastů tvrdé obživy a noblesní atmosféry, v níž se často vedly hovory o umění. Tato část spojuje výše uvedené a vytváří „scénologii Ostravy" (Radovan Lipus).

„Scénu představuje každé město jako celek a zejména některé jeho součásti, náměstí, kavárny, privátní i veřejné obrazárny, kulturní prostory. Ostrava je zvláštní a neobyčejně zajímavá, ba dá se říci ojedinělá scéna: na její podobě se podílela neplánovanost i skvělé dílčí urbanistické záměry a tvoří ji jak architektura, tak ti, kteří se na místech, které formovala a jejichž podobu určuje, pohybují a vedle všeho ostatního se také ukazují ostatním." Radovan Lipus

Organizátor:
Galerie výtvarného umění v Ostravě, SPOK, Czech Architecture Week, s.r.o, Ostrava 2015

Přípravný a realizační tým:
Jiří Jůza, Tadeáš Goryczka, Jaroslav Němec, Radovan Lipus, Naděžda Goryczková, Jindřich Vybíral, Kamil Drabina, Josef Pleskot, Jan Světlík