Zlín

Přirozená metropole jihovýchodní Moravy, statutární město, sídlo university a centrum nově vzniklého Zlínského kraje – to vše je dnes Zlín. Město dosáhlo světové proslulosti na počátku 20. století díky Baťovým obuvnickým závodům, jež v pozdější době nesly název Svit. Proslavila jej také unikátní funkcionalistická architektura a v posledních deseti letech zejména dynamika, s jakou se rozvíjí. Charakter Zlína vystihuje od začátku devadesátých let označení – město podnikatelů. Po „sametové revoluci“ v roce 1989 získala řada firem ze zlínského regionu výsostné postavení v rámci českého průmyslu a jejich zástupci začali úspěšně pronikat na zahraniční trhy, které pro ně byly do té doby nepřístupné.

Své sídlo vybudovaly ve Zlíně a jeho okolí společnosti se zaměřením na strojírenství, zástupci gumárenského a plastikářského průmyslu a několik desítek výrobců obuvi. Průmyslová výroba Zlína se přirozeně soustředila do rozsáhlého továrního areálu bývalých Baťových závodů. V roce 2001 vznikla na východě Zlína nová průmyslová zóna, kterou rychle zaplňují domácí i zahraniční investoři zabývající se vývojem a výrobou potřeb pro domácnost, komponentů pro automobilový průmysl, zpracováním plastů, obráběním kovů a potravinářským průmyslem.

Zlín je stále otevřen novým investičním nabídkám a zájmu nových podnikatelů, které zde najdou obchodní partnery i kvalifikovanou pracovní sílu, důležitou pro vývoj i výrobu. Zlínská Univerzita Tomáše Bati vychovává manažery a odborníky zejména technických a ekonomických oborů. Ve skupině středních škol má své místo stavebnictví, strojírenství, chemie, elektrotechnika a ekonomika. Zlín je sídlem tradičních vývojových a výzkumných ústavů a pracovišť, z nichž mnohé dosáhly světové proslulosti.

V květnu 2008 bylo dostavěno na zlínském náměstí Míru obchodní a zábavní centrum Zlaté jablko. Nachází se na místě bývalé historické budovy Záložny. Při stavbě tohoto centra byla jedna z podmínek zachování přední části domu z důvodu historické významnosti pro město Zlín.

Zlín a jeho kraj
Ve Zlínském kraji se střetávají hned tři etnografické oblasti – Valašsko, Moravské Slovácko a Haná. Jednotlivé regiony se vzájemně doplňují a tvoří tak pestrou skládačku tradičních průmyslových měst, zemědělských oblastí a zalesněných kopců vhodných pro ozdravné pobyty a turistiku. Zlínsko

Zlín se stal přirozeným spádovým městem, kam jezdí lidé za prací, nákupy, kulturou i sportem. Ve zdejších podnicích našli uplatnění nejen lidé z blízkého okolí, ale také ze sousedních okresů. Zlín přímo pulsuje čilým obchodním ruchem a životní tempo se zde neustále zrychluje. Ideálním místem pro zklidnění a relaxaci je nedaleké lázeňské město Luhačovice. Kroměřížsko

Okresnímu městu Kroměříž se také někdy říká Hanácké Athény. Díky velké koncentraci zachovalých památkových objektů bylo oceněno organizací UNESCO, která zámek a jeho přilehlé zahrady zapsala v roce 1998 na Seznam světového dědictví UNESCO. V samotné Kroměříži sice sídlí několik větších průmyslových podniků, pro celou oblast Hané je však typická zemědělská výroba. Uherskohradišťsko

Okres Uherské Hradiště spadající do regionu Slovácko je proslulý pěstováním ovoce, zeleniny, vinné révy a produkcí kvalitních vín. Vinné sklepy už neodmyslitelně patří ke koloritu zdejšího kraje. V průmyslové výrobě je zastoupena výroba potravin, strojírenství, elektrotechnika, výroba letadel a zbraní. Tato část kraje má bohatou historii, která sahá do 9. stolení n.l. Poutní místo Velehrad je spjato s nejstarší historií slovanského osídlení Moravy a v roce 1990 je navštívil papež Jan Pavel II. Vsetínsko

Vsetínský okres je převážně kopcovitý a hornatý. Průmyslová produkce je orientována na elektrotechnický a strojírenský průmysl, chemický průmysl. Staletou tradici má výroba a zpracování skla. Své místo zde má těžba a zpracování dřeva a navazující obory. V okrese jsou rozsáhlé rekreační oblasti zahrnující vodní plochy, lyžařské areály, síť značených turistických cest a cyklotras.

Klíčová průmyslová odvětví

• gumárenství
• filmové studio, výroba filmů
• stavebnictví
• strojírenství
• obuvnictví
• zpracování plastů a pryže
• polygrafie
• potravinářství
• výzkum a vývoj v uvedených oblastech

Služby, instituce

Pošta, telekomunikace, celní úřad včetně celních skladů, živnostenský úřad, finanční úřad, finanční instituce včetně zahraničních bank a pojišťoven, rozsáhlý servis pro podnikatele, integrovaná hromadná městská a příměstská doprava, vybudovaná obchodní síť, dvě nemocnice, síť specializovaných lékařských pracovišť a zařízení včetně lázeňských, zázemí pro kulturu, sport a využití volného času, sociální služby.

Technická infrastruktura

Elektřina, zemní plyn, pitná voda, kanalizace, městská čistička odpadních vod, telekomunikační sítě, centrální výroba tepla a elektřiny, systém likvidace a recyklace odpadů.

Zlín je s hlavními centry České republiky propojen silnicí 1. třídy I/49 s napojením na dálniční síť ČR (Vyškov 70 km) směrem Brno – Praha a Ostrava. V období let 2005 až 2010 je plánováno kapacitní rozšíření napojení regionu ve směru sever – jih rekonstrukcí silnice I/55 (Vídeň) – Břeclav, Uherské Hradiště – Otrokovice – Přerov – Ostrava, včetně vybudování příslušných obchvatů měst. Napojení města na silnici I/55 ve směru západ východ je uvažováno novou rychlostní komunikací R 69.

Vzdálenost do vybraných měst

• Praha 300 km
• Brno 100 km
• Plzeň 390 km
• Ostrava 104 km
• Bratislava 200 km
• Vídeň 220 km
• Budapešť 300 km
• Varšava 470 km

Vzdálenost a typ letišť v okolí Zlína
mezinárodní:

• Přerov 33 km
• Ostrava 90 km
• Bratislava 200 km
• Brno 100 km
• Vídeň 220 km
• Praha 300 km

civilní:

• Otrokovice 10 km
• Holešov 20 km
• Kunovice 20 km

Železniční doprava

Železniční uzel Otrokovice (10 km od centra Zlína) na hlavní elektrifikované trati č. 330 (Vídeň) – Břeclav – Otrokovice – Přerov, s napojením v Přerově na páteřní trať č. 270 Praha – Ostrava (Varšava). Město Zlín a jeho industriální zóny jsou připojeny jednokolejnou tratí č. 335 Otrokovice – Zlín střed – Vizovice s motorovou trakcí. Část trati mezi Zlínem a Otrokovicemi je součástí Integrovaného dopravního systému propojeného s městskou hromadnou dopravou.

Historie města sahá daleko do středověku (první písemná zmínka se pojí k roku 1322), kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se převážně pastevectvím. Zlín byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Změnu v tomto poklidném vývoji přinesla až průmyslová revoluce.

Důležitým mezníkem zlínské historie se stal rok 1894, kdy zde byla založena obuvnická firma rodiny Baťových. Díky zcela vyjímečnému růstu a prosperitě firmy a vlivu Tomáše Bati, který byl též starostou města, se stal Zlín v meziválečném období moderním městským centrem, vynikající architektonickým stylem i životním tempem.

Enormní meziválečná stavitelská činnost T. Bati a jeho týmu renomovaných architektů (J. Kotěra, F. L. Gahura, M. Lorenc, V. Karfík) proměnila pětitisícové městečko v aglomeraci unikátní funkcionalistické architektury s 43.500 obyvateli.

Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové.

Baťova podnikatelská tradice a vhodná geografická poloha jsou dva z více faktorů, které ovlivnily skutečnost, že po změně politického režimu v roce 1989 nastal ve Zlíně prudký růst podnikatelsko-obchodních aktivit, které dnes daleko převyšují republikový průměr.

Magistrát města Zlína, v návaznosti na tradici, jež na zlínské radnici založil Tomáš Baťa v období jeho působení ve funkci starosty, podporuje podnikatelské aktivity a zve investory k účasti na společných projektech.

KULTURA:

Ve Zlíně se nachází Městské divadlo, Filharmonie Bohuslava Martinů, Velké kino, Krajská knihovna Františka Bartoše, Krajská galerie výtvarného umění, ve zlínském zámku sídlí Muzeum jihovýchodní Moravy s expozicí S inženýry Hanzelkou a Zikmundem pěti světadíly, Archiv H+Z, který spravuje cestovatelský odkaz Hanzelky a Zikmunda, ale také Jana Havlasy, Stanislava Škuliny, Heleny Šťastné-Bübelové a Eduarda Ingriše. Ve stejnojmené okrajové části se nachází hrad Malenovice. Ve Zlíně je také Muzeum obuvi, divadlo Malá scéna a folklorní soubory Kašava, Vonica a Bartošův soubor písní a tanců. Každoročně se zde konají festivaly vážné hudby Harmonia Moraviae a Talentinum, festivaly folklorních a dechových ansámblů FEDO a Zlínské besedování, divadelní festival Setkání-Stretnutie, ale také festival cestování, poznávání a sbližování kultur Neznámá Země. Nejznámější akcí je Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Ve Zlíně je také zoologická zahrada. Kulturní zajímavostí města jsou mimo jiné zlínské filmové ateliéry, proslavené v 60. letech animovanými a trikovými filmy Karla Zemana a Hermíny Týrlové.