České Budějovice - Protipovodňové úpravy okolí Malše

Město České Budějovice ležící na soutoku řek Vltavy a Malše bylo od samého počátku své existence ohrožováno záplavami. Proto snahou lidí vždy bylo eliminovat na minimum škody, které jim velké vody působily. Ačkoliv v průběhu let minulých byla provedena mnohá protipovodňová opatření a to především na řece Vltavě, zbývá i v současnosti ještě mnoho práce na dokončení díla započatého předcházejícími generacemi.

V současnosti nejohroženějším územím zůstávají hustě osídlené městské části při řece Malši.

Při povodni budou zaplaveny především ulice Havlíčkovy kolonie ve směru od Mladého k centru města.

Málokdo si dnes může pamatovat povodňové důsledky pro tato místa.

Tyto dochované záběry povodně z roku 1925 odpovídají pouze tzv. dvacetileté povodni při které dosahoval průtok vody na Malši u obce Roudné přibližně 215 metrů krychlových za sekundu.

Poměry při povodni stoleté by samozřejmě byly mnohem dramatičtější. Poslední téměř stoletá povodeň o které jsou zachovány písemné záznamy zde proběhla naposled v září roku 1888 a tehdy průtok vody na Malši dosáhl bezmála dvojnásobné hodnoty.

Snaha města zabezpečit tato místa před zaplavením a reálnou možností vzniku škod na majetku soukromém a veřejném vyústila v návrh protipovodňových úprav na Malši, který vycházel ze dvou alternativ. V úvahu přicházelo opatření umožňujcí snížit povodeň před vstupem do města a pokud to není možné tak tuto městem bezpečně provést bez rozlivu do ulic. Odborným posudkem byl vyčíslen objem vody na 2 a čtvrt milionů kubíků, který by bylo nutno v povodí Malše nad městem řízeně zadržet, aby stávající městská trať řeky zbytek vody provedla a nedocházelo tak k jejímu vybřežení. Objekt, který by plnil tuto funkci představuje nádrž nebo soustavu nádrží s celkovou plochou hladiny 100 hektarů při průměrné hloubce více jak 2 m.Z hlediska využívání pozemků, ekologických aspektů a z hlediska ekonomického se jeví tato varianta nereálnou. Vodní nádrž Římov, která je určena pro zásobování obyvatel pitnou vodou je schopna transformovat pouze nízké povodňové průtoky a vyšší povodňové průtoky jsou nádrží pouze převáděny. Není ale schopna ovlivňovat povodňové vlny z povodí Stropnice, kde hodnota stoleté vody v profilu ústí činí 150 metrů krychlových za sekundu.

Při zhodnocení reálných možností města nezbývalo než navrhnout variantu výrazného zkapacitnění městského koridoru Malše v úseku Mánesův most – Malý jez a tedy povodeň městem provést pokud možno beze škod.

Tato úprava výrazně sníží kulminační hladinu povodně v daném úseku a vytvoří předpoklad pro možnost řešení účinné protipovodňové ochrany území Havlíčkovy kolonie a po realizaci dalších etap i území zástavby v Mladém.

V území pod Malým jezem je nutno zkapacitnit koryto Malše pro svedení vody, která by dnes při povodni tekla vedle řeky i přilehlými pravobřežními ulicemi. Zkapacitnění koryta spočívá ve snížení úrovně zelené pravobřežní plochy u Malše při které dojde bohužel k likvidaci 48 olší, 20 javorů, 14 lip, 5 jasanů a 20 dalších různých stromů.

V rámci úprav by došlo i k mírnému rozšíření koryta řeky doprava a malé korekci podélného profilu daného úseku s odstraněním místních vyvýšenin a prahů v korytě.

Po snížení stávajícího terénu k úrovni blízko normální vodní hladiny budou na ploše provedeny nové parkové úpravy včetně vysazení nových stromů a keřů.

Součástí úprav bude rovněž odstranění nevyhovujícího technologického přechodu teplárny a stavba nové lávky pro pěší a cyklisty v místě stávajícího přemostění.

Vysokou oběť této úpravy – dočasnou absenci vyššího porostu stromů než nové dorostou, dle přesvědčení navrhovatelů předčí nové kvality území. V součinnosti i s výše ležícími úpravami bude zde město spolehlivě zabezpečeno z hlediska průchodu stoleté povodně a v daném území vznikne ve městě parková plocha s vyjímečnou atraktivitou bezprostředního a velmi blízkého kontaktu s vodní hladinou.